(také přepisován jako Tór, starohornoněmecky Donar, staroseversky þórr nebo anglosasky Þunor)
Jméno Thór znamená doslova „hrom“, a z tohoto důvodu se Thórovi občas říká Hromovládce. To má také společné s ostatními Hromovládci v indoevropských panteonech. Je nemanželským synem vládce bohů Ódina a Jörd, která reprezentuje zemi. Jeho manželkou je zlatovlasá bohyně Sif, se kterou má dceru Trúdr, ale za svou milenku má obryni Járnsaxu. Dva jeho synové, Módi a Magni (hněv a síla), přežijí jako jedni z mála ragnarök.
Mezi prostými lidmi se tento bůh těšil značné oblibě, protože představuje protipól vůči komplikované povaze Ódina. Thór je přímočarý, má rád dobré jídlo a dokáže ho spořádat enormní množství. Nejinak je tomu i s medovinu. Bývá zobrazován jako mladý a silný muž s rusou bradkou. Silou se mu žádný z bohů ani lidí nevyrovná, avšak i jeho prchlivost je proslulá. Když za bouřky burácel hrom, lidé si říkali, že se Hromovládce zlobí, jezdí po obloze ve svém kočáře a metá blesky. Bylo také zakázáno házet s brouskem na zem, poněvadž jeho úlomek má Thór uvízlý v lebce, a pokud někdo brousek upustí, Thórovi z toho zvoní v hlavě.
Nesmíme ovšem zapomenout na to, že Thór je ochráncem lidstva proti obrům, kteří představují lidem a životu nepřátelské síly. K tomu mu pomáhá jeho kladivo Mjöllni (drtič), se nímž masakruje obry. Aby je dokázal ovládat, nosí železné rukavice a opasek, jenž násobí jeho sílu. Ale toto kladivo také sloužilo i k žehnání, např. během rituálů plodnosti.
Thór jezdí ve vozíku taženém dvěma kozly, kteří se jmenují Tanngrisni and Tanngnjóst. Oba kozlíci mohou být zabiti, snězeni, a potom druhého dne znovu oživeni pomocí kladiva.
O Thórovi se vypráví celá řada humorných příběhů, např. jak jej bohové přestrojili za nevěstu, aby získali zpět kouzelné kladivo. Představa silně maskulinního boha v ženských šatech spolehlivě zajistila Seveřanům pobavení během dlouhých zimních večerů. Hlubší podtext mají příběhy, ve kterých Thór zápasí se zamaskovaným stářím, ale nemůže je porazit, poněvadž stáří nikdo neporazí. Nebo také vyprávění o tom, jak Thór rybařil a podařilo se mu na háček chytit svého úhlavního nepřítele, hada Jörmunganda. Po vyčerpávajícím souboji musel Thór netvora pustit, neboť hadovo tělo obepíná celý svět a vytáhnout jej by bylo nemožné. Hada Jörmunganda Thór skolí až během ragnaröku, ale ten na něj stačí vychrlit takové množství jedu, že Thór zahyne. Tyto příběhy s Hromovládcem nám sdělují lidovou moudrost, že existují věci, jako např. zákonitosti prostoru a času, proti kterým je i ta největší síla bezmocná.
Thórovi náleží čtvrtek, který se v němčině nazývá Donnerstag, v angličtině Thursday, tedy Thórův den. Jeho atributem je dub, a je patronem zemědělců, řemeslníků, vojáků, rybářů, ale také i cestování.
Autorka textu: Ryg Mortys